Černá Hora

Ilyrské kmeny, jež obsadily během 2.tisíciletí př.n.l. Balkánský poloostrov, zanechaly výrazné stopy v nejstarších  dějinách dnešní Černé Hory. Vedle Římanů měl na vývoj zdejšího osídlení vliv kočovných národů, které sem přicházely v období stěhování národů. Především Slované se zasloužili v raném středověku o vznik několika menších státních útvarů, z nichž největší význam v té době získala říše Raška. Území bylo ohrožováno sousedními Bulhary, kteří byli sice poraženi Byzantinci, ale tímto vítězstvím získala Byzantská říše zdejší malé státní útvary pod svou kontrolu. Jejich boj za samostatnost vyvrcholil porážkou byzantské armády a založením nezávislého jihoslovanského státu Zeta. Zatímco geopolitický význam Zety na přelomu tisíciletí stoupal, Raška procházela obdobím úpadku. Pozdějších dynastických sporů využilo Srbsko a ke konci 13.století si přisvojilo teritorium oslabených jihoslovanských států. Obyvatelstvo Zety se však nesmířilo s cizí srbskou nadvládou a během několika desetiletí získalo jistou autonomii. V době, kdy si Osmanská říše podmanila Černou Horu, byla už světovou mocností. Osmanská nadvláda však byla spíše formální, jelikož zdejší hornatý kraj byl chudý a tudíž pro uchvatitele nezajímavý. Černohorci byli však hrdým národem a tak se pustili do vyčerpávajícího boje o nezávislost, který vyvrcholil v druhé polovině 19.století.  Dosažení nezávislosti Černé Hory bylo potvrzeno na tzv. Berlínském kongresu v roce 1878. Situace na Balkáně však byla s nastupujícím 20. stoletím velmi nestabilní, což vedlo k vypuknutí balkánských válek. Jejich hlavním cílem bylo vyhnání Turků z Balkánu. Téměř bezprostředně následující první světová válka přinesla sjednocení Černé Hory se Srbskem a poválečný vznik Království Slovinců, Chorvatů a Srbů. Za druhé světové války byla Černá Hora nejprve pod silným vlivem fašistické Itálie, později nacistického Německa. Ve zdejších horách se rozšířilo partyzánské hnutí vedené komunistou Josipem Brozem Titem. Po válce vznikla sjednocená Jugoslávie s Černou Horou jako s jednou z republik. I tuto nejchudší jugoslávskou republiku zasáhla  éra budování komunismu. Novodobá Černá Hora zůstala jako jediná po rozpadu Jugoslávie na začátku 90.let 20.století ve svazku se  Srbskem. V roce 2006 však i ona vyhlásila samostatnost.