Slovinsko

Nejstarší historii Slovinska ovlivnila existence jantarové stezky a příchod Ilyrů na konci 2.tisíciletí př.n.l. Starověké dějiny jsou pak spojeny s Kelty a od 1.století také s Římany.

Po období stěhování národů pomalu do oblasti pronikají Slované a začínají vznikat první státní útvary. Část území dnešního Slovinska spadala dokonce do Sámovy slovanské říše. Na přelomu tisíciletí se zdejší historické země stávají součástí Svaté říše římské. Pozdější habsburská nadvláda se v první fázi týká jen slovinského vnitrozemí, pobřeží je pod vlivem Benátské republiky až do jejího zániku. Během první světové války slovinští vojáci bojují na rakouské straně a slovinské hory se stávají dějištěm těžkých bojů. Po válce dochází rozpadu Rakousko-Uherska a ke vzniku Spojeného království SHS (tj.Slovinců, Chorvatů a Srbů), později přejmenované na Království Jugoslávie. Vzhledem k historickým, ekonomickým a kulturním rozdílům mezi jednotlivými národy ve státě dochází k extremizaci politického života. Za 2.světové války je Jugoslávie obsazena fašistickými vojáky. Díky hornatému terénu zde začíná ve velké míře působit partyzánské hnutí včele s populárním Josipem Brosem Titem, který je  po válce zvolen prezidentem obnovené Jugoslávie. Slovinsko se stává jednou z jugoslávských republik a prochází jako celá země socialistickým vývojem, který byl ale odlišný od jiných východoevropských zemí. Desetiletí neřešené rozpory mezi jednotlivými republikami se opět objevily po Titově smrti. Slovinsko využilo příznivé mezinárodní situace na začátku 90.let a vydalo se na cestu k samostatnosti, které dosáhlo v roce 1991.