Období byzantské

Období byzantské

 

Roku 395 našeho letopočtu došlo k rozdělení Římské říše, a Ilyrie se stala součástí Východořímské říše, neboli spadala pod vládu Konstantinopole. Když nastal počátek velkých mocenských, kulturních a politických změn v Evropě, tedy stěhování národů, území Albánie ještě nebylo přímo ohroženo. To se však razantně změnilo v 5. a 6. století, kdy musela Illyrie čelit mnohým invazím migrujících národů. Největším nebezpečím a ohrožující silou byli Ostrogóti a Vizigóti, pro které bylo albánské území strategicky výhodným bodem pro následné invaze do Itálie. Již roku 380 n.l. byl dobyt Shkoder a přístavní město Onchesmus  zničeno v roce 551.

            Přes všechny tamější problémy se nepřestávaly řešit témata všedního života a kultury, takže se stavěly jak kostely, tak se nechávala opevňovat města. Důležitost Ilyrie posiluje fakt, že v ranných dějinách byzantské říše byli tři panovníci ilyrského původu – Anastasius I., Justinus I. a Justinián I. V této době probíhala religionální transformace a to sice, že obyvatelé Ilyrie upouštěli od svých starých pohanských bohů a přijímali křesťanskou víru, o co se zasloužil především císař Konstantin Veliký.

            V průběhu času začal nabírat na síle Bulharský stát a ten také získal v desátém století četná území, mezi než patřila i Albánie. Byzanc dovedla svůj boj o znovuzískání k úspěšnému konci až roku 1018 při bitvě u Beligradu, kde porazila Bulharská vojska. Touto události přišla tolik kýžená doba bezvětří, která ovšem netrvala příliš dlouho, jelikož roku 1081 zaútočila mocná normanská armáda. Byzanc se těšila zpočátku války poměrným úspěchům, ale pak jí Normané uštědřily drtivou porážku tím, že dobili Dyrrachium. Následovala další pobřežní města a pozice Byzance se začala velice zhoršovat. Normanské útočné řádění ovšem pokračovalo, a po dalších dvou letech postoupili ještě dále na východ.

            Pro Konstantinopol se stala osudnou čtvrtá křížová výprava, při které se již neubránila a padla. Zbytek 13. století se nesl v duchu soupeření o nadvládu v Byzantské říši.