Muslimská nadvláda

Muslimská nadvláda V r. 428 n.l. padlo arménské království, které bylo dobyto perskými vojsky. Ve 30. letech 7. století začala arabská invaze. Arabská vojska bojovala ve jménu nové víry, islámu, a začala napadat nejen byzantská východní území, ale několikrát vyplenila také Arménii, až si ji nakonec v roce 661 podmanila natrvalo. Nastalo dlouhé období arabské, muslimské nadvlády, kdy byli Arméni perzekuováni a utlačováni. V 9. století ale začal upadat arabský chalifát a v Arménii se postupně objevilo několik významných šlechtických rodů, které organizovaly vzpoury proti Arabům. V roce 884 byl zvolen, po 456 letech nadvlády, další arménský král, první panovník Bagratovské dynastie. Ale dalších 40 let mezi sebou vedly válku jednotlivé arménské šlechtické rody a v zemi stále nebyl mír. Nakonec vzniklo pět arménských menších království – 3 bagratovská (v Karsu, v Ani a v Lori), jedno Arcruniovské ve Vaspurakanu východně od jezera Van a jedno Syunické na jihu současné Arméni. Rozdělení na několik samostatných státních celků ale Arménii neprospělo a proto již v 11. století byla část území pod byzantskou správou a po roce 1071, kdy v bitvě u Manzikertu drtivě porazila byzantsko-arménská vojska seldžucká armáda, začali na území Arménie pronikat také seldžučtí Turci z jihu. Ve 12. – 14. století se vytvořilo na jihovýchodním pobřeží dnešního Turecka nové arménské kilikijské království. Přesto období do příchodu Mongolů je právě tato doba obdobím největšího rozkvětu středověké Arménie, kdy se rozvíjela hlavně architektura a písemnictví. Právě v této době bylo opraveno, rozšířeno a založeno mnoho kostelů a klášterů, které byly za arabské nadvlády vypleněny, zrušeny a pobořeny. V roce 1204 se podařilo s podporovou mocného gruzínského křesťanského království definitivně vyhnat seldžucké Turky a Arménie ještě jednou, bohužel ale jen na krátkou dobu, vzkvétala. Vzrůstal i vliv Gruzie na umění, opět byly rozšiřovány kláštery a budovány nové kostely, některé v gruzínském stylu s freskovou výzdobou.