První světová válka

První světová válka

            Události se vyhrotily 28. června 1914, když bosenský Srb Gavrilo Princip spáchal atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, přičemž zabil nejen následníka císařského trůnu , ale i  jeho manželku Žofii z Hohenbergu. Tento incident posloužil jako skvělá záminka  pro vyhlášení války Srbsku. Faktem je, že Rakousko-Uhersko nejdříve udělilo Srbsku ultimátum. To by podmínky bylo svolné splnit, avšak Rakousko-Uhersko nakonec shledalo jeho snahu  jako dostačující.

 Den po vypovězení války Srbsku, 29. července 1914, se do bojů přidaly  další země  a tím byl rozpoután konflikt nebývalých rozměrů – první světová válka. V té době v Evropě panovalo mezi státy velké napětí, které bylo způsobeno nejen soupeřením o některé kolonie, surovinové zdroje, ale také expanzivním počínáním některých mocností. Složitá a nedořešená byla situace na Balkánském poloostrově.

Postupně se tedy do konfliktu zapojovaly další a další evropské mocnosti, až se tento nesvár rozrostl po celém kontinentu. Aktéři se rozdělovali do dvou opozičních vojenských bloků: ústřední mocnosti (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) a Trojdohody (Velká Británie, Francie, Rusko). Bosna a Hercegovina jakožto součást Rakouska-Uherska do války vstoupila na straně ústředních mocností a její muži byli odváděni do rakousko-uherské armády. Válka trvala čtyři roky a participovaly v ní i mimoevropské státy. Spor skončil roku 1918 fakticky vítězstvím Dohody.

Rakousko-Uhersko se po porážce rozpadlo, a tak se Bosna stala součástí nového celku zvaného Království SHS, čili království srbského, chorvatského a slovinského se srbským králem Alexandrem v čele.