Habsburská nadvláda

Habsburská nadvláda

Stále větší území a z toho plynoucí vliv získávají hrabata z Celje, kteří se často dostávají do konfliktu s Habsburky. V roce 1456 hraběcí rod vymírá a jejich území získávají Habsburkové. Pobřežní oblast ovládají Benátčané.

Od 16.století pronikají na zdejší území myšlenky reformace, dochází k řadě nepokojů a povstání. Avšak Habsburkové zostřují svůj přístup ke stoupencům reformace a katolická víra je všemi různými způsoby (např. konfiskace majetku, nucená emigrace, tlak ze strany katolické církve,..) prosazena. Protestantismus se podařilo téměř dokonale vymýtit. V současnosti protestanté ve Slovinsku představují cca 1% věřících obyvatel.

Napoleonské války na konci 18.st.změnily politické poměry v celé Evropě, včetně zdejšího území. Byla zrušena námořní republika Benátky, francouzská vojska třikrát obsadila území dnešního Slovinska. V roce 1809 vznikají tzv. Ilyrské provincie, jejichž hlavním městem se stává Ljubljana. Tento státní útvar zahrnuje Kranjsko, Terst a Goricu, část Korutan, Chorvatska a Dalmácie.

Po porážce Napoleona se schází Vídeňský kongres (1814-15),  který znovu obnovuje staré mocenské poměry v Evropě. Habsburská monarchie získává zpátky m.j. ztracené území Slovinska a k tomu Dalmácii a Benátsko.

Období 19.století je obdobím probuzení národního uvědomění Slovinců. Stejně jako ve většině Evropy v revolučním roce 1848 byla veřejně proklamována  myšlenka „svobodného národa“, v jednom z požadavků vůči habsburské vládě zaznělo znovuzavedení slovinštiny jako úředního a vyučovacího jazyka. Vídeňská vláda nijak nereagovala a úředním jazykem i nadále zůstávala němčina.

V roce 1860 byla ve Vídni parlamentem vyhlášena ústava, která garantovala občanská a politická práva. Slovinské obrození tím získalo další impuls a sílu. Přestože úředním jazykem je stále němčina, je stanovena spisovná forma slovinštiny a nastává zlatý věk slovinsky psané literatury.