Ruská nadvláda

Ruská nadvláda

Ruská říše se v tuto dobu stala největší na světě. Kateřina Veliká na jižní Ukrajině, v tzv. jižním Malorusku, usadila na milión Rusů, pravoslavní Srbové dostali bývalé pozemky kozáků a území bylo pojmenováno Nové Srbsko. Od Turků se podařilo získat poloostrov Krym. Malorusko začalo produkovat obilí pro celou Ruskou říši a poskytovalo surovinovou základnu pro obchod s Evropou.

Za krymské války v 50. letech 19. století utíkaly stovky tisíc uprchlíků do Kyjeva, kde se přidaly k bojům za svobodu. Ruská armáda byla nakonec poražena v bitvě u Sevastopolu. V roce 1861 bylo ruským carem zrušeno nevolnictví, ale životní podmínky sedláků se moc nezměnily. Industrializace přišla na Ukrajinu pozdě, až v 90. letech 19. století, kdy byla postavena železnice. Kolem celého Donu se brzy začalo dobývat uhlí, v oblasti Krivoj Rog se těžilo železo. Nerostných surovin využívalo hlavně Rusko, které z nich produkovalo hlavně ocel.

V 70. letech 19. století se začaly na Ukrajině šířit Marxovy filozofické myšlenky a vznikala hnutí proti carovi. Na počátku 20. století vzniklo několik levicových stran, ale car Mikuláš II. odpověděl krvavým potlačením a pobitím všech, kdo stáli proti němu. V roce 1905 propukly po celém Rusku masivní demonstrace, na Ukrajině sedláci vyvlastňovali venkov, rozkrádali šlechtickou úrodu, majetek, dřevo, nářadí a dobytek. I když v říjnu car zaručil volební právo mužům a zajistil vznik státní dumy, stávky a protesty pokračovaly. V květnu 1917 byl vydán seznam požadavků na prozatímní vládu. Rada požadovala uznání ukrajinské samosprávy, ukrajinskou armádu a civilní posty pro Ukrajince. Kyjevská prozatímní vláda se ale zhroutila, protože nedokázala řešit vzájemně neslučitelné požadavky Ukrajinců a Rusů žijících na Ukrajině.