Benátská nadvláda

Benátská nadvláda

Ve 13. století se pobřežní část dnešního Chorvatska dostala do rukou Benátčanům. Ti  vybudovali ve všech významnějších městech nové budovy, vládní paláce, loděnice a řemeslnické dílny. Nejvíce ohrožovaná města byla opevněna a ozbrojena. O významu těchto opevnění se můžeme přesvědčit ve městě Šibenik, které bylo celkem sedmkrát obléháno Turky. Toto město si dodnes zachovalo svůj starobylý ráz a část opevnění a především tří  pevnosti v kopci nad městem. Nejníže je pevnost sv. Michala (Tvrdjava sv. Mihovila), která se dříve uváděla jako pevnost sv. Anny (Tvrdjava sveta Ana). Výš je pevnost Šubičevac a na nejvyšším bodě pevnost sv Jana (Tvrdjava sveti Ivan). Ze všech je jedinečná vyhlídka na město a na ostrovní labyrint severozápadním směrem.   

 Turci si část Chorvatska podmanili v roce 1493, kdy dobyli chorvatskou pevnost Klis, vzdálenou jen 8 km od Splitu. Pevnost Klis byla v této době skvěle opevněná.  Turci ji v době svého panství zpevnili - měla trojité prsténcové hradby a ty  byly ještě zesíleny obrannými věžemi. V pevnosti byla i mešita. V současné době je pevnost Klis návštěvníkům zpřístupněna jen částečně. Pevnost prošla před několika léty důkladnou obnovou, případně zakonzervováním některých částí. Za návštěvu stojí skvělé vyhlídkové místo z této pevnosti na Split, který  leží v bezprostřední blízkosti pod Klisem jako na dlani.

I když tedy tato oblast Dalmácie oficiálně patřila Benátkám, do 18. století museli Benátčané neustále svádět menší války, aby toto území udrželi pod svou kontrolou. Od severu se do jadranského prostoru neustále tlačili rakouští Habsburkové, od jihu a východu zase Osmanská říše.  Po objevení Nového světa – Ameriky a nových námořních cest do Asie značně poklesl zájem o oblasti ve Středozemním moři. Tím došlo k pozvolnému úpadku hospodářství v jednotlivých přímořských státech. V této době na čas získala Osmanská říše část Dalmácie až ke Splitu, přímořskou část pod Velebitem zase Rakousko – Uhersko.