Mínojská kultura na Krétě

Mínojská kultura na Krétě

            Kréta byla již osídlena dříve, ale významná mínojská kultura se začala vyvíjet kolem r. 2000 př. n. l. Ač je Kréta hornatý ostrov měli zdejší obyvatelé na tehdejší dobu již vyspělé zemědělství a zemědělské výrobky (víno, olivy) i vyváželi. Na svazích hor pásli ovce. Zruční řemeslníci vyráběli nádhernou malovanou keramiku.

            Co však proslavilo tuto kulturu, byly nádherné velké paláce, které byly postaveny v Knóssu, Mallii, Faistu a Chanii, což byla pravděpodobně hlavní města malých království. Podle těchto paláců se někdy této kultuře říká „palácová“. Paláce tvořili hospodářská a politická centra. V palácích byly sklady obilí a dalších zemědělských produktů a odtud je královští úředníci přerozdělovali.

            Mínojci byli i výborní mořeplavci a jejich lodě pluly po celém Středomoří. Své obchodní zastoupení měli i v Egyptě. Uměli psát, dochovalo se tzv. lineární písmo A, které však dosud nebylo rozluštěno.

            V jejich náboženství převládal kult bohyně plodnosti. Ženy měly v mínojské kultuře vysoké postavení, o čemž svědčí nálezy kněžek s odhalenými ňadry. Významnými kultovními zvířaty byli býci. Dochovaly se malby jakési „nekrvavé koridy“, kdy muži při obřadech skáčí přes býky. S býky je spjata i legenda, která pak přešla do řecké mytologie. Král Mínos, po kterém zdejší kultura zdědila jméno (syn boha Dia a dcery fénického krále Europy) si na Poseidónovi vyprosil obětní zvíře jako důkaz božského původu své moci. Krásné zvíře však neobětoval a podstrčil místo něho obyčejného býka. Bohové se rozzlobili a seslali trest – králova žena se do obětního býka zamilovala a porodila Mínotaura (spojení býka a člověka).

            Zánik mínojské kultury je dodnes obestřen tajemstvím. Již kolem r. 1700 př.n.l. byly první paláce zničeny pravděpodobně požáry, ale ještě byly obnoveny, zvláště velký palác v Knóssu. Jako příčina hlavního pádu v polovině 2. tisíciletí se uvažoval i výbuch sopky na Santorini, ale ten byl asi příliš brzy. Zániku určitě napomohl příchod Mykéňanů na Krétu a jako hlavní možná příčina se zvažuje ničivé zemětřesení.