Řecko – perské války

Řecko – perské války

            Řecká města v Malé Asii byla podmaněna nejdříve říší Lýdů. Lýdský král Kroissos uznával řecké božstvo a jako ochránce Artemidina  chrámu v Efesu se choval k Řekům slušně. Bohužel si špatně vyložil Delfskou věštbu „Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši“ a vydal se na tažení proti Persii. Byl poražen perským králem Kýrem Velikým a zničil tak svoji velkou říši. Peršané ovládli lýdskou říši v Anatolii i řecká města na pobřeží Malé Asie. Protože omezovali řecký obchod a utlačovali Řeky, došlo v iónských městech k protiperskému povstání. Zpočátku úspěšně Řekové dobyli město Sardy, ale pak byli poraženi. Athény svým bratrům poslaly malou neúčinnou pomoc dvaceti válečných lodí a to stačilo perskému králi za záminku, aby napadl pevninské Řecko.

            Nejdříve perský král Dáreios I. překročil s mohutnou armádou Dardanely po „pontonovém“ mostě vytvořeném z lodí a pokořil thrácké kmeny i Makedonii r. 492 př.n.l. Athénám a Spartě vzkázal, že se můžou dobrovolně vzdát. Na zpáteční cestě utrpěli Peršané velké ztráty v bouři v Egejském moři. Přesto se v roce 490 př.n.l. do Řecka vrátili. Nejprve zničili poloostrov Euboiu a jeho město Eretriu (za poslání 5 lodí na pomoc maloasijským  Řekům). Následně pak byli poraženi v bitvě u Marathónu početně menším athénským vojskem, kterému velel vojevůdce Milthiadés. Spartské oddíly tuto bitvu z náboženských důvodů nestihly, protože nechtěly vypochodovat před úplňkem. Podle legendy vyběhl od Marathónu vzdáleného 42 km zvláštní posel do Athén sdělit Athéňanům šťastnou zprávu. Jaký byl jeho čas se neví, ale údajně po předání zprávy padl mrtev k zemi.

            Řecko lákalo i syna Dáreia I. Nový král Peršanů Xerxés vyrazil roku 480 př.n.l. s obrovskou armádou 150 000 vojáků. Perská flotila čítala asi 700 válečných lodí. Řekové na chvíli překonali svoji vnitřní rivalitu a na boj s Peršany se spojili Athény i Sparta. V první bitvě u Thermopyl se statečně obětovaly oddíly spartského krále Leonida, které se v soutěsce snažili blokovat postup mnohonásobně většího vojska Peršanů. Ovšem byli zrazeni, někdo ukázal Peršanům druhou cestu a Ti jim vpadli do zad a pobili je. Athény nečekaly, až Peršané dorazí do města, evakuovaly obyvatelstvo na okolní ostrovy. Vojevůdce Themistoklés věděl, že může perské vojsko porazit pouze na moři. Vylákal proto perskou flotilu do úzké úžiny u Salamíny, kde byly jejich lodě zablokovány a nemohly plně rozvinout svou bojovou sílu. Početně slabší ale rychlejší řecké lodě je potopily.

            Za rok se Peršané ještě jednou vrátili, vyplenili Athény, ale nakonec byli poraženi v bitvě u Platají vojskem pod vedením Sparťana Pausánia. I na moři zvítězili Řekové poblíž Milétu. Perská hrozba tak byla definitivně odražena.