Rozkvět a pád Athén

Rozkvět a pád Athén

           Athény založili roku 477 př.n.l. spolek na ochranu proti Peršanům. Řecká města a ostrovy, které se staly součástí spolku, musely odvádět poplatek na výstavbu válečných lodí. Centrem spolku se stal ostrov Délos, kde byla uložena i pokladna spolku, a proto se spolek nazýval Délský. Spolek měl zpočátku 100-200 členů, ale později až 400. Vůdčí postavení ve spolku měly Athény, jejichž prestiž tím výrazně stoupla.

            Ovšem Athény nepoužívali peníze pouze pro válečné účely, ale „zpronevěřily“ je i na rozkvět svého města. Pokladna spolku byla přenesena do Athén (aby byly peníze v bezpečí) a Periklés je neváhal použít i na stavbu athénské Akropole. Periklés se snažil zachovat demokracii v Athénách, ale v podstatě jako hlavní stratég 15 let vedl vnitřní a zahraniční politiku. V Athénách v té době vzkvétala kultura i architektura, působili zde nejvýznamnější umělci a myslitelé doby.

            Nebezpečná byla zahraniční politika Athén. Athény se stále razantněji prosazovaly, Egejské moře považovaly za „svoje jezero“. To dohnalo Spartu ke konfrontaci a začaly téměř třicet let trvající peloponéské války. Zpočátku byly síly vyrovnané, ale katastrofou bylo athénské tažení proti Syrakúsám (spojenci Sparty). Toto dobrodružství, které prosadil Alkibiadés mělo expanzionistický charakter a porážka pro Athény nedohledné následky. Celá Attika byla oslabena, v Athénách dosadily Syrakusy vládu 30 tyranů. I když později se do města vrátila demokracie, Athény již svůj význam neobnovily.