Formování moderního Švýcarska

Formování moderního Švýcarska Tehdejší fungování v Evropě se začalo v mnohých aspektech podstatně měnit, rozvíjel se kapitalismus, bujela průmyslová revoluce, strmě se zvyšovala populace a u lidí se začalo objevovat nacionální cítění. Ve Francii docházelo k velkým politickým otřesům, až vypukla roku 1830 Červnová francouzská revoluce. Tento boj o demokratické řízení státu, se stal také vzorem a impulzem pro liberály ve Švýcarsku. Postupně rostlo napětí i v této alpské zemi, podobně jako ve zbytku Evropy. Situace se vyhrotila v roce 1847 takzvanou Sonderbundskou válkou , přičemž proti sobě stanuly kantony katolické a protestantské. V revolučním roce 1848, kdy se rozhořel plamen povstání takřka v celé Evropě, došlo k zásadní události v historii švýcarského státu – byla přijata nová federální ústava, především jako důsledek války z roku 1847. Nová ústava přinesla změny v mnoha směrech fungování a struktury státu. Země došla nového rozdělení do 22 kantonů, určitou část pravomocí kantony postoupily centrální moci. I systém vlády zaznamenal výraznou transformaci – byl vytvořen dvoukomorový parlament, federální vláda s novým výčtem kompetencí se skládala ze sedmi členů, přičemž prezidentský post byl obsazován rotujícím způsobem vždy jedním členem na kus volebního období . Touto konstitucí bylo zajištěno všeobecné volební právo (tehdy pouze pro muže), svoboda slova, tisku a náboženského vyznání. Hlavním městem byl stanoven Bern. Je nutno podotknout, že již v té době Švýcarsko fungovalo s velmi jedinečnými prvky přímé demokracie. Mezi jednotlivými kantony byly zrušeny celní bariéry všeho druhu a celkově doznaly obchodní vztahy mezi kantony velkých změn. V následujícím období v 2. polovině 19. století se začal švýcarský federativní stát opět ubírat jasně progresivní cestou. Švýcarský průmysl i obchodní sféra si velmi rychle budovaly své postavení. Právě v této době získalo Švýcarsko získalo dominanci v odvětvích, ve kterých převládá dodnes zejména v bankovnictví, v potravinářském průmyslu, v proslulém hodinářství a později také v chemicko-farmaceutickém průmyslu. V této době se také Švýcarsko poprvé stalo luxusní turistickou destinací Turistika tak přispěla nemalou mírou k bohatství země. Mezi nejznámější prosperující lokality patřil například Svatý Mořic či Davos. Neblahým průvodním jevem tohoto vývoje, byl fakt, že se značně rozevíraly pomyslné sociální nůžky mezi nejchudší a nejbohatší vrstvou. Ti méně úspěšní mnohdy volili emigraci. V roce 1864 bylo v Ženevě založeno sídlo Mezinárodního červeného kříže. Roku 1874 byla ještě revidována ústava, pozměnilo se rozdělení pravomocí mezi jednotlivými kantony a federální vládou a také došlo k určitým legislativním změnám, přičemž švýcarský občan získal větší vliv na samotný chod státu.

Přejete-li si poznat památky na bohaté dějiny Švýcarska, neváhejte se vydat na poznávací zájezdy do Švýcarska, které zajišťuje cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o., specialista na zájezdy do Švýcarska. Cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o. působí na našem trhu již 24 let a pořádá poznávací zájezdy do celého světa a to jak autobusové zájezdy po Evropě tak letecké zájezdy do vzdálených zemí.