Raný středověk

Raný středověk

Oblasti dnešního Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory byly v 8.-9. století osídleny srbskými kmeny. Nejstarším srbským státním útvarem zde byla říše Raška a na území novodobé Černé hory začal vznikat nový státní celek zvaný Duklja, jenž byl sice součástí Rašky, avšak spravoval se poměrně autonomně. Toto mladé knížectví bylo rozděleno po správní stránce na jednotky župy, v jejichž čele stál vždy archont, neboli kníže.

            Jakožto prvního vladaře rozsáhlejšího celku Rašky známe Vlastimira, který byl u moci v letech 839-842. Tento vládce odrazil první pokus Bulharů o podmanění Srbských zemí, leč v epoše útvaru Raška jich následovalo ještě několik. Po určité době na trůn knížectví Duklji nastoupil také pravděpodobně první vládce Petar. Ten se nechal v druhé polovině 9. století pokřtít byzantským císařem Basilem I., tento akt měl důsledky pro obě strany – Byzanc tím uznala jak dukljanské knížectví, tak i jejich panovnický rod, avšak Dukljané tím přiznali podřízenost Byzantské říši.

            Hrozba pro Rašku a Duklju se objevila v podobě bulharského státu z oblasti Makedonie, jenž zažíval velký rozmach a tak si za vlády cara Samuila Bulharsko podminilo Rašku, Duklju, ale také Zachlumsko a Bosnu, a vládce Samuil dobyl i některá území Byzance, leč po určité době byl rozdrcen byzantským císařem Basileem II. Bulgarobijcem. Tyto události vedly přirozeně k upevnění Byzantské moci, avšak osvoboditelské snahy neustaly.