Vznik Osmanské říše

Vznik Osmanské říše
             V okolí města Eskišehir (Staré město) ležela marka v čele s emírem Erthogrulem. Měl od seldžuckého sultána z Konye propůjčené léno za to, že bude chránit území Seldžuků proti Byzanci. Ethrogul plnil svůj úkol poctivě. Jeho syn Osman byl ctižádostivější a nestačilo mu plnit pouze funkci nárazníku a začal posilovat své postavení, konijský sultán mu udělil jeho území jako doživotní léno r.1289 a v době, kdy musel uprchnout před povstáním, nebylo v okolí silnějšího emíra než byl Osman. Kolem r.1300 přijímá titul sultána.
            Za jeho syna Orhana (Orchana) začíná územní rozmach původně malého státečku, kterému by nikdo ještě v té době nevěštil tak zářnou budoucnost. Osmani r. 1326 dobyli řecké město Brussa (turecky Bursa) a přenesli sem své sídlo. Dalšími výboji dosáhli Černého i Marmarského moře. Protože Byzanc už byla v té době v úpadku, podařilo se jim některé byzantské pevnosti získat i po dohodě s místními veliteli, kteří již ztráceli loajalitu ke své říši. Ani na Balkáně nebyla byzantská říše již centrálně silná. Byla zde rozdrobena v národnostní a jazykové mozaice, všichni bojovali proti všem. Do poměrů v Řecku zasahovali i Benátčané a Janované. A všichni si občas do bojů pod svou vlajku pozvali osmanské Turky. Ti tak měli možnost poznat místní poměry ještě dříve než sami vytáhnou na své vítězné tažení Evropou.
            A nečekali dlouho. V letech 1359 – 1360 obsadil sultán Murad I. řeckou Thrákii a za dva roky proniká i do bulharské nížiny. Své sídlo přenáší do Drinopolu (řecky Adrianopol, turecky Edirne), aby měl k Evropě blíže. Jen jednou se místní balkánští feudálové (Srbové, Bulhaři, Albánci aj.) sjednotili proti turecké hrozbě a postavili stotisícovou armádu. Ta se střetla s Turky v krvavé bitvě na Kosově Poli, která trvala tři dny. Turci vytáhli svůj trumf – děla, která do té doby Evropané neznali a díky nim bitvu neztratili. Avšak ztratili svého sultána Murada, kterého ihned nahradil jeho syn Bayezid I. Bitva skončila víceméně nerozhodně, obě strany byly značně vyčerpány.
            Turci se ale uměli rychleji a lépe vzpamatovat a na Balkáně už nebylo síly, která by se jim uměla postavit. (Houževnatí Albánci a Černohorci se ještě pokoušeli o odpor). Katolická Evropa v té době reprezentovaná císařem Zikmundem Lucemburským si situaci na Balkáně uvědomila pozdě. Turci již byli tak silní, že nebylo pro ně problém křižáky v bitvě u Nikopole (na území Bulharska) rozdrtit. Jednotlivá srbská, bulharská a makedonská knížata musela uznat osmanskou svrchovanost. V této době jim Turci ponechali ještě relativní svobody. Bayezid I. zvítězil na východě, ale sám nedopadl příliš šťastně. Jeho říši na západě napadl Tamerlán (Timur Lenk, Kulhavý, syn tureckého vládce v Samarkandu), který shromáždil obrovské vojsko (v něm byli Turci i Mongolové) a ze svého sídla v Samarkandu podnikal nájezdy. Pronikl i do Anatolie a r. 1402 rozdrtil Bayezidovo vojsko. Sám Bayezid byl zajat a údajně dožil svůj život v zamřížovaných nosítkách. Při tehdejších rychlostech šíření zpráv nebyla Evropa schopna tohoto dočasného oslabení Turků rychle využít.
             Přejete-li si poznat památky na bohaté dějiny Turecka, neváhejte se vydat na poznávací zájezdy do Turecka, které zajišťuje cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o., specialista na zájezdy do Turecka. Cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o. působí na našem trhu již 24 let a pořádá poznávací zájezdy do celého světa a to jak autobusové zájezdy po Evropě tak letecké zájezdy do vzdálených zemí.