Náboženské války

Náboženské války

 

Po náhlé smrti krále Jindřicha II. se na trůn dostává jeho syn František II., který byl ženatý s Marií Stuartovnou, která byla katolíky v Anglii považována za jedinou právoplatnou dědičku anglického trůnu místo její příbuzné Alžběty. Mladí manželé si rozuměli a velice je bavilo podepisovat se jako král a královna Francie i Anglie, aby pozlobili Alžbětu. Toto Mariino přesvědčení se jí později stalo osudným. Naneštěstí byl František neduživý a stále nemocný chlapec a o rok později zemřel.

Na trůn po něm nastoupil jeho nezletilý bratr Karel IX. a jako regentka Marie Medičejská. Ve Francii propukly náboženské války mezi hugenoty a katolíky. Vyvrcholily krvavou Bartolomějskou nocí, která se odehrála při sňatku dcery Markéty sestry krále a hugenota Jindřicha Navarrského, kdy bylo povražděno přes 5000 hugenotů (minimálně 2000 v samotné Paříži). Svatba, která měla oba tábory přiblížit, je definitivně rozdělila. Historikové přesně neví, jakou úlohu v Bartolomějské noci hráli král Karel IX. a jeho matka Kateřina. Má se za to, že nařídili uvěznění hlav hugenotů, ale že se jejich příkaz zvrhnul. Není úplně logické, že by Kateřina nařídila masové vraždění, když se v předchozích letech svou smírčí politikou snažila náboženským válkám zabránit.

I Karel IX. zemřel mlád, psychicky poznamenán Bartolomějskou nocí a na trůn nastupuje jeho bratr Jindřich III. Ten byl v té době již polským králem, protože polská koruna byla volitelná. Mladíkovi se ovšem v sychravém Polsku, kde ani slavnosti neodpovídaly nádheře francouzského renesančního dvora, nijak nelíbilo. Rád se vzdal polské koruny a odjel si převzít tu francouzskou. Návrat pojal jako velkolepý výlet přes Vídeň, Benátky, Padovu, Ferraru. I jeho vládu poznamenaly náboženské neshody. Snažil se smířit nesmiřitelné.

 Vypukla i dynastická válka tří Jindřichů. Jindřich z Valoise děti neměl (a asi dával přednost chlapcům, jichž měl kolem sebe celou družinu), jeho bratr vévoda z Alenconu zemřel. Následníkem se stal hugenot Jindřich Navarrský, proti kterému se vytvořila katolická Liga vedená Jindřichem de Guise. Ten se tak angažoval (strhl na sebe vládu v Paříži), že i králi připadal tak nebezpečný, že ho Jindřich III. dal zavraždit. Nebyl to nejlepší nápad, Kateřina Medičejská ho neschválila a měla pravdu. Jindřich III. tím vyvolal velká povstání a strhl na sebe hněv katolíků. Nakonec ho fanatický mnich Jacque Clément zavraždil dýkou.