Vzestup Říma

Vzestup Říma

            Od dob, co se Řím vymanil z etruské nadvlády postupně začíná ovlivňovat celé území Itálie. Po vyhnání etruských králů se Řím stává republikou. Moc převzala římská aristokracie, z jejichž členů je tvořen senát. Magistrát (městská správa) byl řízen 2 konzuly. Společnost se dělí na patricije a plebejce. Roku 494 př.n.l. získávají plebejci větší práva, jejich shromáždění volí tribuna lidu, který má občany ochránit před zneužitím moci ze strany magistrátu.

            Kolem roku 400 př.n.l. do severní Itálie vpadli Keltové. Roku 387 př.n.l. dobývají Keltové neopevněný Řím. Hrstka statečných bránila Kapitol. Proti útoku Keltů je zachránily posvátné husy bohyně Junony, které svým kejháním vzbudily obránce. Výrazně pomohli Venetové, kteří napadli území, kde Keltové zanechali manželky. Přesto před ústupem si Keltové nechali zaplatit tučné výkupné. Římané se z této zkušenosti poučili – vybudovali opevnění města a přebudovali armádu.

            Ve 3.st.př.n.l. si Řím podrobuje střední Itálii. Dochází k roztržce s řeckým městem Tarent a Řekové si na pomoc zvou krále Pyrrha z Epeiru (bratrance Alexandra Makedonského). R. 280 př.n.l. se vylodil Pyrrhos v čele armády v Itálii. Armáda čítala 22000 vojáků, 3000 jezdců a 20 válečných slonů. Jeho armáda se střetla se 4 legiemi. Sloni Římany vyděsili, ale jeden Říman se nezalekl, usekl slonu chobot, ten se otočil a řádil pak ve vlastním vojsku. Pyrrhos svedl na italské pevnině několik vítězných bitev, ovšem za cenu velkých ztrát. sám prohlásil: „Ještě jedno takové vítězství a jsem zničen.“ Od té doby se také říká „Pyrrhovo vítězství“ takovému vítězství, které je vyváženo takovými ztrátami, že to žádné vítězství není. Nakonec byl Pyrrhos z Apeninského poloostrova vyhnán a Řím je zase o něco silnější.

            Roku 265 př.n.l. dobývá poslední etruské město Volsinie. Na souši začíná být neomezeným pánem, tak ještě zbývá moře. Vznikají „Punské války“ o nadvládu nad Středomořím.