Štěpán I. Svatý

 Štěpán I. Svatý

 

            Štěpán syn arpádovského knížete Gejzy, zakladatele uherského státu, z kmene Meděrů se jmenoval Vajk a při křestu přijal jméno Štěpán. Křtil ho svatý Vojtěch. Pro Maďary se stalo přijetí křesťanství nezbytností kvůli sevření římsko-německou říší a Byzancí. Královskou hodnost získal roku 1001 přímo od papeže Silvestra II., takže nepodléhal císaři, což byla v mezinárodní politice výhoda.

            Štěpán byl z pohledu církve vzorným křesťanem. Zakládal biskupství i arcibiskupství v Ostřihomi, také založil několik klášterů. V roce 1002 vydává 1. uherský zákoník. Za manželku si vzal Giselu Bavorskou, která byla sestrou pozdějšího císaře Jindřicha II. To mu vyneslo pomoc císaře v bojích v Sedmihradsku. V roce 1014-1018 probíhala válka s Polskem, která ve výsledku vedla k přičlenění Slovenska k Uhrám. Státní řečí se stala latina. Štěpán vybudoval stabilizovaný centrální státní útvar, území rozdělil na jednotky župy.

            Ke svým protivníkům se příliš křesťansky nechoval (některé nechal i rozčtvrtit). Přesto byl za své zásluhy o rozšíření křesťanství v Uhrách roku 1083 kanonizován.