Uherské velkoknížectví a království

Uherské velkoknížectví a království

 

Arpád jakožto příslušník Meděrů (kmen Magyar) byl praotcem maďarského knížeckého státu. První zřetelnější obrysy tohoto státu začal tvořit Arpádův vnuk kníže Gejza, vládnoucí v letech 970 až 997, který upustil od pohanských bohů a přijal křest.

Avšak ke transformaci na křesťanský stát došlo až za vlády jeho syna Štěpána I., jenž se nechal papežem Silvestrem II. roku 1001 korunovat prvním králem uherského království. Téhož roku také ustanovil své hlavní sídlo ve městě Esztergom(Ostřihom) a ihned zde založil arcibiskupství. Proslavil se také velmi krutým potíráním svých rivalů, čímž se snažil konsolidovat a centralizovat moc. Také usiloval o systematizaci státní správy, tudíž rozdělil celé teritorium na územní jednotky zvané župy. V zemi zavedl latinu jako úřední jazyk a zasloužil se také o ražbu první maďarské mince – denáru. Z vůle Štěpána bylo celé Uherské království značně christianizováno, hlavně se v zemi hojně stavěly budovy ke křesťanským účelům. Dne 20. srpna 1083 byl již dlouho mrtvý král Štěpán I. svatořečen papežem Řehořem VII.

Po jeho smrti nastala v uherském státu chaotická situace. O trůn se vedly četné nástupnické boje a války a v krátkých, nejistých obdobích vlády panovníci příliš nedbali na správu státu. Neblahý stav moci v království přerušil roku 1096 král Kalmán I., který přistoupil k nelidskému činu, když záměrně oslepil svého bratra a syna, aby nemohli potencionálně ohrozit jeho vládnoucí pozici. Na druhou stranu ale vládl nanejvýš moudře, vytvořil velmi sofistikovanou sbírku zákonů. Uherské království relativně prosperovalo a disponovalo značně velkou rozlohou. Progresivní směřování země pokračovalo i za vlád jeho následovníků, kteří zajišťovali mír především rozumnou sňatkovou politikou.

Zlaté časy však dosáhly svého konce za panování krále Ondřeje II., jenž vládl od roku 1205. Tento vladař se dostal do konfliktu s Ruskem a při majoritně neúspěšných válečných kampaních rapidně vyčerpával státní pokladnu. Jeho nesmyslná zahraniční politika se nedotýkala pouze státních financí, ale citelně ožebračovala šlechtu a to především drobné šlechtické rody. Ta to již nehodlala déle snášet, a tak se vzbouřila, přičemž dosáhla roku 1222 podepsání Zlaté buly, čímž nabyla velmi rozsáhlých výsad jak po finanční, tak i politické stránce.

V roce 1241 musela země čelit nájezdu mongolských Tatarů, ti porazili uherská vojska a pak dlouho a vytrvale pronásledovali  panovníka Bélu IV, který byl vyjma konfrontace s Tatary velmi úspěšným vládcem. Jejich válečné plenění zanechalo zemi ve velmi žalostném stavu. Poté co Tataři odtáhli se král Béla vrátil a v zemi na základě předešlých zkušeností započal proces mohutného opevňování a ve stejném smyslu apeloval na šlechtu. Jeho velkým protivníkem byl český král Přemysl Otakar II. Roku 1260 po bitvě u Kressenbrunu získává český král Štýrsko. Pro lepší vztahy se nakonec český král oženil s Kunhutou, vnučkou Bély IV. Z tohoto manželství se narodil syn Václav II.

Přejete-li si poznat památky na bohaté dějiny Maďarska neváhejte se vydat na poznávací zájezdy do Maďarska , které zajišťuje cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o., specialista na zájezdy do Maďarska. Cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o. působí na našem trhu již 24 let a pořádá poznávací zájezdy do celého světa a to jak autobusové zájezdy po Evropě tak letecké zájezdy do vzdálených zemí.